Národní park Amboseli v Keni - sloni, kam oko dohlédne

Rozloha: 392 km²

Založeno: 1974

Ne náhodou je národní park Amboseli přes svoji nevelkou rozlohu co se počtu návštěvníků týče druhým nejfrekventovanějším národním parkem v Keni. Přispívá k tomu především vidina spatřit stáda zvěře s pohlednicovou dominantou za hranicemi nedaleké Tanzanie se tyčícího vrcholu Kilimandžára.

Park byl založen roku 1974, a to v místech mnohem starší rezervace Ukamba Game, která má v rodném listu dokonce rok 1890. Dalším lákadlem je ohromné množství slonů, kterých zde a v okolí žije pár stovek přes tisíc, a to často v ohromných stádech, nepřehlédnutelných v savaně při putování po jejich stezkách za vodou a potravou.

Nejvyšší africká hora Kilimandžáro s výškou bezmála šest tisíc metrů (přesně 5895 m. n. m.) však nebývá tak často k spatření, je nutno počítat s tím, že bělostný vrchol afrického velikána je k vidění denně tak leda na prospektu cestovní kanceláře.

Zato sloni a jiná zvěř jsou jistotou, která potěší divočiny lačné oko. Žije zde dál na padesát druhů savců, jako jsou antilopy Thomsonova a Grantova, dále vodušky jelení, žirafy, hroši, buvoli, zebry, pakoně, nebo z šelem gepardi, šakalové, karakalové či hyeny. Mokřadní charakter některých částí parku je zase ideálním prostředím pro rozličné vodní ptactvo, stejně jako narazíte na supy nebo pštrosa, a to i s pštrosicí a malými pštrosáčaty.

Název parku je odvozen od suchého jezera s podzemním zdrojem vody, v řeči Masajů značí Amboseli „místo kde je voda". Na její přítomnosti má zásluhu i zmíněné Kilimandžáro, jehož tající sněhy dodávají vodu do i vzdálenějšího okolí.

Variantou seznámení se se životem domorodců je návštěva masajské vesnice, kterou zpravidla cestovní kanceláře mají v programu. Na Masaje narazíte všude cestou, před branou parku nabízejí turistům suvenýry, ovšem když s nimi zavedete letmou konverzaci, zjistíte, že používají mobil a internet se stejnou samozřejmostí, s jakou praktikují mnohoženství. Jejich děti po kolemjedoucích bledých tvářích natahují dlaně, a oproti věčně usměvavým sympatickým malým černouškům, kterých je Keňa plná, dávají najevo nespokojenost při neuspokojení jejich loudivé aktivity.

Centrální správa parků má dlouhodobě s Masaji, odvěkými a v zájmu ochrany zvěře z vlastního území vypuzenými obyvateli kraje, dost problémů ohledně jejich dobytka, často devastujícího biotop parku. V minulosti se silně podepisovali na pytláctví i na praktickém vyhubení lvů zde. Úplatná návštěva vesnice je formou kompenzace omezení jejich způsobu života.

Převzato ze serveru: Novinky.cz - Petr Hejna

Národní park Tsavo East v Keni: ráj červených slonů a milovníků africké krajiny

Rozloha: East: 9 065 km², West: 13 747 km²

Založeno: 1948

A samozřejmě i jiné zvěře afrických savan, jako jsou lvi, gepardi, buvoli, zebry, žirafy, antilopy, paviáni a spousta pestrobarevného ptactva, početné pštrosí rodiny nevyjímaje. Ideální je ubytovat se přímo v parku, což dává možnost sledovat noční život u napajedla.

Národní park Tsavo, jeden z největších na světě a největší v Keni (má rozlohu přes 20 000 kilometrů čtverečních), se dělí na dvě části - východní a západní, tedy Tsavo East a Tsavo West, které odděluje mohutnými baobaby lemovaná silnice a železniční trať mezi Nairobi a Mombasou.

Tsavo má statut národního parku od dubna 1948, nachází se v blízkosti města Voi, podle kterého je také pojmenována jedna vstupní brána. Obliba parku vycházejí i z jeho dostupnosti od letovisk na pobřeží v okolí Mombasy, nenechte se však nalákat na jednodenní safari od moře, přejezd je dobrých pět hodin, a poznat alespoň trochu život v parku chce minimálně dva dny, možnost přespání přímo v parku pak dává účastníkům safari zcela jiné zážitky.

Právě letos proběhlo od konce února v Tsavu velké sčítání zvěře, jelikož jsou obavy z poklesu jejího počtu díky loňskému suchu, které bylo podstatně delší než obvykle. Při posledním sčítání, které proběhlo před třemi lety, zde bylo napočítáno více než jedenáct tisíc slonů a kolem šesti tisíc buvolů. Žirafy pak se zde vyskytovaly v zastoupení zhruba tři tisíce jedinců. Více než stovka lidí vyhodnocuje záznamy z kamer, umístěných na letadlech, kterých k tomuto účelu sloužilo osm. Krom úhynu díky nedostatku vody je ve hře i stálá hrozba pytláctví.

Proslulí červení sloni nejsou nějaký lokální poddruh slona afrického, jejich typické zbarvení pochází od toho, jak se poprašují prachem místní rudé zeminy, která vytváří malebný podklad tamních krajinných scenérií se stejně výrazně zbarvenými termitišti v popředí a siluetami uschlých stromů na obzoru. Válení se a posypávání prachem u slonů není nějaká marnivá snaha po extravagantní kráse, ale slouží jim jako ochrana před horkem a obtížným hmyzem.

Park je opravdu rozsáhlý, takže i probádat veškeré jeho části ani během jedné návštěvy nelze. Na červené slony ale narazíte v hojném počtu málem na každém kroku, buď přímo u napajedel, nebo putující po svých vyšlapaných stezkách za vodou (slon, ač je typický savec afrických savan, vydrží bez vody jen pár dnů).

Fascinující pohled je na obrovská stáda buvolů, táhnoucích planinou, milovníky drobných krás potěší pestrobarevní ptáci ve větvích i třeba na hřbetech zeber, či usedávajících na zádech větších opeřenců. Lvi si udržují většinou odstup, oproti slonům křižujícím prašné cesty, ale i tak se může poštěstit spatřit je oddávat se nerušeně reprodukčním „manželským“ radovánkám.

Nezapomenutelným zážitkem je sledování zvířat přímo od stolu v jídelně, z vyhlídkového místa poblíž napajedla, nebo z terasy stanu s chutným keňským bílým rumem jako digestivem po dobrém jídle a aperitivem před pozorováním života po soumraku.

Převzato ze serveru: Novinky.cz - Petr Hejna